O súdruhovi Bonzákovi
Sovietsky zväz, Moskva, rok 1945. Stalin si k sebe zavolá vojakov z jeho stráže Sergeja a Ivana a poriadne na nich nakričí, lebo vonku prší a on má zlú náladu. Keď ich pošle preč, súdruh Ivan to nevydrží a nahlas si zanadáva: „Ten starý fúzatý ch*j!“ Sergej zacíti príležitosť na postup v rámci armády a rýchlo beží Ivana nahlásiť veliteľovi stráže. Veliteľ stráže dá predvolať oboch vojakov priamo k Stalinovi a pýta sa: „Súdruh Ivan, čo ste to povedali, keď ste vychádzali z pracovne súdruha Stalina?“ Ivan pravdivo odpovedá. „Povedal som: Ten starý fúzatý ch*j!“ Stalinovi sa oči rozšíria zlosťou. Veliteľ sa ďalej ďalej pýta Ivana. „A koho ste tým mysleli?“ Ivan pohotovo odpovedá: „Súdruh veliteľ, myslel som tým najväčšieho nepriateľa našej vlasti, Adolfa Hitlera.“ Stalina táto odpoveď upokojí a pochváli Ivana, že mal pravdu. Veliteľ sa otočí na Sergeja. „A teraz povedzte vy, súdruh Sergej. Koho ste mysleli, že mal súdruh Ivan na mysli, že ste ho bežali nahlásiť?“
O Rabínovi v bordeli
Zazvonil zvonek, bordelmamá otevřela dveře a na prahu stál postarší vousatý pán v rabínském oděvu. „Můžu dál?“ zeptal se šeptem. „Ale rabi,“ řekla madam poněkud zaskočeně, „asi jste zabloudil. Tady je… “ „Vím dobře, kde jsem,“ přerušil ji rabín. „Nepřišel jsem na slepičí polívku, ne? Přiveď dívky.“ Stále trochu vykolejená, přivedla madam několik dívek, aby si rabín mohl vybrat. Rabín si se zájmem prohlížel jednu po druhé, až došel k Rosie, velké zrzce s obrovskými ňadry. Uznale se na ni podíval a řekl: „Tuhle si vezmu!“ Zaplatil požadovanou částku a Rosie si ho odvedla nahoru. Pomohla mu z kabátu a ten opatrně zavěsila na hřebík na dveřích. Pak ho zbavila zbylého oblečení a ulehli do postele. K dívčině údivu se z rabína vyklubal zkušený a neúnavný milovník. Nakonec i taková zkušená profesionálka, ke svému překvapení, dospěla k orgasmu. Chvíli v posteli odpočívali a pak se Rosie osmělila a zeptala se rabína na věk. „Bůh byl ke mně laskavý,“ odpověděl rabín. „Je mi osmdesát osm.“ „To je úžasné. Poslyšte, rabi, kdybyste by zase poblíž a měl náhodou chuť, poručte si zase mě – Rosie. Velice ráda vás potěším.“ „Co tím myslíš, kdybych měl náhodou chuť?“ řekl rabín trochu uraženě. „Dopřej mi šlofíka pět minut a zase budu mít chuť.“ „Opravdu, rabi? Tak si beze všeho zdřímněte.“ Rabín se uvelebil v posteli na zádech, položil si ruce na hruď a řekl: „Ještě jedna důležitá věc: až budu spát, vezmi do pravé ruky moje varlata a drž je opatrně tak, aby se nedotýkala prostěradla.“ Jak rabín řekl, Rosie udělala: zatím co on spal, ona držela rabínův šourek opatrně pár centimetrů nad prostěradlem. Po pěti minutách se rabín probudil a řekl: „Jsem připraven.“ A také byl, protože její vyvrcholení bylo ještě lepší než to první. Když konečně popadla dech, Rosie řekla: „Bylo to báječné, rabi, ale v čem spočíval ten trik s varlaty? Proč se nesměla dotýkat prostěradla, zatímco jste spal?“ „Nu,“ řekl rabín. „Jsi hodná a šikovná holka a moc se mi líbíš. Ale na druhou stranu se ještě neznáme tak dobře a v kapse kabátu, co mi visí na dveřích, mám tisíc liber v hotovosti.“
O Dunčovi čo vedel čítať
Fero odíde študovať do zahraničia a minú sa mu peniaze. Premýšľa, ako by ich získal a zatelefonuje domov:
„Tato, predstav si, u nás v škole otvorili kurz pre psov, kde ich učia hovoriť!“
„Naozaj, nevrav a čo treba urobiť?“ diví sa otec.
„No, pošli Dunča a 15-tisíc až ho môžem zapísať.“
Fero dostane peniaze a keď sa minú volá zase otcovi
„Dunčo? Ten melie piate cez deviate, to sa už nedá počúvať,“ hovorí zvedavému otcovi, „ale predstav si, tato, že u nás na fakulte otvárajú kurz čítania pre psov.“
„Tak teda, keď Dunčo hovorí, tak nech vie aj čítať!“ otec na to. „Výborne tato, pošli 25-tisíc a ja Lajka prihlásim.“ špekuluje Fero.
Keď sa školský rok skončil, Fero musí domov. Čo teraz? Tak psa zastrelí. Doma sa otec hneď pýta:
„Tak, kde máš Dunča?“
„Ale tato, predstav si. Dnes ráno si pri raňajkách čítame noviny a vravím Dunčovi: „Tak dnes ideme domov.“ On zloží noviny a vraví: „To som zvedavý, či ma zase tato vezme so sebou, až pôjde do lesa za starou Blažkovou…“
Otec sa začervená a skočí chlapcovi do reči:
„Dúfam, že si ho zastrelil, klamára hnusného!“
Ešte lepšie vtipy na ďalšej strane >>>
